TENISOVÝ ODDÍL TJ HOSTIVICE

Baner
Jak to vše začalo

1985

Na začátku byl vlastně jeden atletický oddíl vedený panem Ferbasem a kolem něho skupina nadšenců, které už přestalo bavit běhat jen tak v oválu. V roce 1985 se v Hostivici konala okresní spartakiáda a při té příležitosti se celé fotbalové hřiště dočkalo nového kabátu. Přibyly dvě tribuny pro diváky a co hlavně -  také jeden malý tenisový kurt. Sice zastrčený za zdí a na půdě fotbalistů, ale byl. Na kurtu se začala scházet parta hostivických lidiček, kteří ve stejném roce pod hlavičkou TJ Sokol a z iniciativy pánů Ferbase, Hrdličky, Klostermana a Rochuse založili tenisový oddíl. Vedl ho Jan Raym. Ve výboru s ním pracovali mj. Vladimír Burger, Jaroslav Burger st., Václav Hrdlička a Jan Gruntorád.

1986

Už rok nato oddíl postavil závodní tým, který se představil v Okresním přeboru smíšených družstev pro Prahu-západ. Poslední místo družstva, kde hráli v základní sestavě Jaroslav Burger st., Vladimír Burger,  Jiří Kop, Jan Raym, František Beran, Václav Hrdlička, Hynek Eiselt, Ivana Burgerová a Jarmila Fráňová, bylo cennou zkušeností do dalších let. Naše družstvo bylo ale znevýhodněno tím, že všechny zápasy muselo odehrát na kurtech soupeřů, neboť podle pravidel se mistrovské zápasy musely hrát nejméně na dvou kurtech. Jak by ne. Vždyť na tom jednom kurtu by se muselo oněch 9 zápasů hrát dnem i nocí!

Na konci tenisové sezony oddíl uspořádal nultý ročník Hostivického poháru. Zvítězil v něm František Beran.

1987

Závodní tým poprvé posílili (až ze samotné Prahy) hráči Miloslav Lexa a Dana Stöcklová. S jejich pomocí  družstvo dokázalo poprvé vyhrát a odlepit se ode dna tabulky. Pro velký úspěch sezona opět končila Hostivickým cupem. Fanda Beran v duelu s Milošem (Pegym) Lexou dokázal obhájit první místo.

Okruh příznivců bílého sportu se rozrůstal a malý tenisový plácek nestačil všechny uspokojit. Proto se začalo usilovně hledat místo pro budoucí tenisový areál. Nakonec se s pomocí TJ Sokol našlo, a sice pod hrází Litovického rybníka, v sousedství druhého fotbalového hřiště , na němž si ve válečných letech zakopal i slovutý Vlasta Burian. Protože však pozemek sloužil léta jako skládka, muselo přijet hodně tater, liazek , trambusů..., než dokázaly lokalitu zavézt zeminou a připravit ji na nové využití.

1988

Družstvo dospělých posílené o Tomáše Halenku, Lucii Šašváryovou a Danu Havlíkovou poskočilo o další příčku na 6. pozici. Další ročník Hostivického poháru vyhrál Jaroslav Burger st., který porazil svého bratrance Vladimíra. Zásluhou Tomáše Halenky a Václava Hrdličky, kteří se věnovali tenisovému potěru, se postupně formovalo také soutěžní družstvo mladších žáků. Generálkou na příští mistrovské zápasy byl první mládežnický turnaj, jehož vítězem se stal Jaroslav Burger ml., když ve finále porazil Honzu Čambala.

Pod hrází se začalo se stavbou nového areálu.

1989

Do týmu přicházely další posily, mj. Richard Konrád, Markéta Karasová, Iveta Králová. Šanci ukázat se na mistrácích dostali i dorostenci jako Pavel Ouhrabka a Jiří a Lukáš Klostermannovi. Nakonec vybojovali 7. místo (z deseti). Premiéru si odbylo též mladší žactvo. Hostivické barvy toho času hájili Jaroslav Burger, Jan Čambal, Marek Chmelík, Jan Hanzlík, Dana Sochová a Vlaďka Burgerová (tehdy se hrálo jen na 6 zápasů-3 hoši a 1 dívka, velké oblibě se těšil dnes už zrušený mix). A k překvapení všech neskončili poslední. Třetí ročník Hostivického turnaje vyhrál předseda oddílu J. Raym, v žácích pak Honza Čambal.

Stavbu nového tenisového útočiště začaly brzdit námitky sousedů.

1990

Historicky úspěšný rok hostivického tenisu. Mladší žáci vyhráli svou skupinu a bojovali o postup dál. V baráži však neuspěli. Do družstva dospělých přišel Miloš Konrád, zajímavá postava českého tenisu. Jinak tým provázela neuvěřitelná smůla, dva klíčoví hráči -Fanda Beran a Pegy Lexa - si hned na začátku sezóny zlomili nohu (nikoli ale ve vzájemném souboji).

Tradiční Hostivický pohár se toho roku neuskutečnil. Otěže oddílu převzal po J. Raymovi Vladimír Burger. Ve výboru působili dále Jaroslav Burger st., Jirka Kop, Tomáš Halenka a Jiří Špírek.

1991

Družstvo dospělých se po letech nepřihlásilo soutěže a tak závodnickou čest oddílu zachraňovali jen mladí. V předchozích letech úspěšní žáci se dostali o kategorii výš, do dorostu. Skončili ale jako poslední. Skok to byl na ně přece jen ještě moc vysoký.

Výstavba areálu stále stagnovala, neboť spory se nedařilo řešit ke spokojenosti obou stran.

1992

Černý rok hostivického tenisu, alespoň co se závodního hraní týká. Žádné družstvo se nepřihlásilo do mistrovských soutěží.

Konečně se ale pohnuly kupředu práce v budoucím tenisovém hnízdišti.

1993

Obětavá Ivana Burgerová-Nováková se stala kvočnou malých tenisových kuřátek - Tomáše Burgera, Tomáše Mařánka, Tomáše Krejčí, Alberta Kovalíka, Petry Lehké a Alice Šímové. Vydatně jí pomáhal Tomáš Halenka. Absolvovali s nimi jediný ročník v kategorii starších žáků. Dospělí ani dorost se do soutěží nepřihlásili.

Zato se konečně rozjela stavba dvou tenisových kurtů pod hrází Litovického rybníka. Když začaly docházet peníze a hrozilo, že kurty se nepodaří dodělat, dalo třicet tenistů dohromady 176 tisíc korun. Z toho titulu jim bylo uděleno na dvacet let čestné členství.

Za odstupivšího Tomáše Halenku začala ve výboru pracovat Ivča táborská.

1994

Konečně nastal dlouho očekávaný okamžik. V červnu dostavěla firma Schmidt dva nové antukové kurty. Zájemců o členství v oddíle přibylo, z Hostivice, ze sousední Chýně i dalších okolních vsí. Zázemí kurtů doplnila jedna buňka, z níž se stala klubovna.

Mistrovské zápasy se toho roku ještě nehrály. Zato oddíl vyhlásil tzv. žebříčkové zápasy. Na konci roku se na prvním místě žebříčku vyhříval chýňský Jiří Špírek.

1995

Po pěti letech oddíl opět přihlásil družstvo dospělých do nejnižší, IV. třídy mistrovských soutěží. Nejčastěji tým nastupoval v tomto složení: František Beran, Jaroslav Burger ml., Miloš Konrád, Jiří Kop, Marek Plechšmíd a Vlaďka Burgerová (hrálo se tehdy systémem 3+1). Skončil na lichotivém 6. příčce. A co víc- poprvé mohl využít výhodu domácího prostředí.

Několikrát hostivičtí tenisté vyrazili i za hranice našeho okresu na několik turnajů jednotlivců. A jak prozrazují zápisy, nejednou se jim podařilo postoupit i do druhého kola! Zkrátka začátky jsou vždycky těžké.

V žebříčkových zápasech zářil Jára Burger ml., Miloš Konrád zase sbíral jeden vavřín za druhým ve veteránských turnajích.

1996

Dospělí skončili těsně pod medailovými stupni. I brambory však chutnaly skvěle. Málo platné, výhoda domácích kurtů byla znát. Tým se rozrostl o Ivu Táborskou, Marii Kloudovou, Lenku Peterkovou  a Ivetu Milčevovou.

Na okresním přeboru v Řevnicích Marek Plechšmíd postoupil do čtvrtfinále!!!

Po mnoha letech byla oprášena tradice Hostivického cupu. Vyhrál ho Tomáš Štastný.

V žebříčkových zápasech oddílu se nejlépe dařilo opět Jiřímu Špírkovi.

Naše klubovna dostala novou sestřičku. Slouží jako sociální zařízení.

1997

Síla družstva rostla úměrně s novými tvářemi. Objevil se Miran Švehlík, Martin Houdek a Eva Kratochvílová. A lehce se podařilo vyhrát skupinu a postoupit do III. třídy. Hořkost porážky v oné sezóně neokusila dokonce pětice hráčů!!! Postupem do III. třídy jsme završili do té doby nejlepší soutěžní rok. Proto je na místě připomenout hvězdnou sestavu: Martin Houdek, Miran Švehlík, Fanda Beran, Jiří Špírek, Jaroslav Burger ml., Jiří Kop, Karel Klouda, Tomáš Burger, Vlaďka Burgerová, Iva Táborská, Eva Kratochvílová, Marie Kloudová, Lenka Peterková a Iveta Milčevová.

Hostivický pohár se svého držitele nedočkal. Zima přišla moc brzy.

1998

Rok olympijského Nagana a také zprovoznění třetího kurtu, č. 1.

Tým A získal do svých řad zkušeného Martina Neužila z Prahy. Po zářné sezóně mu k postupu do II. třídy nakonec chyběl jen jediný míček. Škoda.

Dobrých hráčů v oddílu přibylo a mohlo tudíž vzniknout druhé družstvo dospělých označované jako B tým. Svou tenisovou slávu začínalo od píky, tedy od nejnižší IV. třídy. Ale hned při premiéře poskočilo výš.  Byli při tom: Fanda Beran, Jiří Kop, Jiří Špírek, Marek Plechšmíd, Jaroslav Burger ml., Karel Klouda, Tomáš Burger, Ivana Nováková (po návratu na kurty z mateřské), Ivana Táborská, Marie Kloudová a Lenka Peterková.

Bylo jasné, že příští rok tedy bude hostivický areál hostit vůbec první DERBY!

Vítězem Hostivického poháru se stal Tomáš Burger.

Na kurtech začala vyučovat tenisovou hru škola Václavek&Vopravil z Roztok.

1999

Očekávané derby mělo jasného vítěze. Ale ani tento skalp nestačil Ačku (posílené o Johanu Neužilovou a kdysi velmi nadějného českého juniora Davida Tenoru) k postupu výš. Béčko se udrželo. Protože tenisová pravidla nedovolují střídavý start za oba mančafty ve stejné soutěži, musela si obě družstva některé hráče vyměnit a ti se stali jejich kmenovými hráči. Zkrátka malá hra na škatulata, škatulata...

V Řevnicích na okresním přeboru se Martin Neužil probil do čtvrtfinále, deblový bratrský pár J. a T. Burgerovi skončil v semifinále a M. Švehlík s M. Plechšmídem hráli dokonce finále.

Z líhně tenisové školy Václavek&Vopravil vzešli první talenti a pokračovatelé hostivického tenisu. První mistrovské zkušenosti v soutěži mladších žáků sbírali hlavně Mirek Černý, Michal Foltán, Michal Holeček, Daniel Šíma a Tereza Shrbená.

Hostivický cup obhájil Tomáš Burger.

V areálu se začalo kutat na čtvrtém kurtu s odrazovou stěnou.

2000

Opět se opakovalo derby, opět se stejným výsledkem, ale tentokrát Béčko prohrálo jen těsně. Oba týmy skončily za sebou na stupni vítězů! Starosti o udržení byly ta tam. Příští rok je tedy zase čeká derby. Kolikrát ještě?

Do družstva B přišla Monika Nedvědová a zvedla tak mezi ženami potřebnou konkurenci.

Mladší žáci se v minulém ročníku otrkali a na jejich výkonech to bylo znát. Dařilo se a bronz asi čekal málokdo.

Do výboru oddílu přišel Miran Švehlík, který nahradil Jirku Kopa.

2001

Smutek i radost patří nejen k tenisu a my jsme vychutnali obojí. Naše Áčko konečně, byť krkolomně, doklopýtalo do vysněné II. třídy, zato Béčku nestačila ni dvě vítězství na záchranu a muselo do baráže. Nakonec spadlo do IV. třídy. V kádru B se objevili Pavel Novák a Ladislav Kostohryz zvaný Kosťa. Áčko posílili Hana a Zuzana Kostohryzovy a též místní lékaři Karel a Jan Fárovi.

Tenisoví žáci postoupili do kategorie starších, kde se srdnatě otloukali s těžkými soupěři.

K radosti všech tenistů stojí čtvrtý kurt i odrazová zeď. Škoda, že lze na ní hrát zatím jen z jedné strany.

Buňky byly přestěhovány ze zadní části areálu blíž ke vchodu.

2002

Příznivci našeho tenisu namlsaní minulými úspěchy, se žádných velkých výher nedočkali. Družstvu A stačila k udržení ve II. třídě (světe, div se!) jedna výhra.

A tak vítaným zpestřením byl souboj s družstvem Buštěhradu, jehož barvy hájí známí čs. hokejisté - Petr Tatíček ml. a st., Tomáš Kaberle a Jan Dlouhý.

Družstvo B ztratilo postup hned v prvním zápase, když v nervy drásajícím souboji podlehlo pozdějšímu postupujícímu - družstvu LTC Rakovník B. Stříbrná pozice tak byla nakonec zklamáním. Družstvo držely svými výkony hlavně holky, které ztratily za celou dobu pouze jeden bod. Ale ti panáčkové...

Mládež začala hrát už soutěž dorostu. A vybrali si nováčkovskou daň. Z domácích hostivických hráčů už zůstal v týmu jen Mirek Černý, Michal Foltán a Tereza Shrbená. Musely přijít další posily z Roztok, Černošic i z Prahy .

2003

Zažili jsme další postupový rok. Zasloužil se o něj B tým, když se po dvouleté přestávce suverénně vrátil III. třídy. Velikou posilou se stal Tomáš Šťastný. O postup se přičinili Eva Kratochvílová, Monika Nedvědová, Iva Táborská, Hanka Kostohryzová, J. Burger , Marek Plechšmíd, Kosťa, Tomáš Vorel, Miran Švehlík, Honza Nedvěd.  Áčko, posílené o hostujícího Jiřího Gregora, proplouvalo II. třídou v poklidných vodách. Nakonec zakotvilo na 6. příčce. Na závodní lajny se postavila opět i naše mládež, a to jak v kategorii žákovské, tak dorostenecké.

V areálu  jsme museli vyhloubit druhou studnu, protože sucho a žízeň byly toho roku opravdu k nepřežití.

2004

Otěže oddílu po 14 letech převzal po Vladimíru Burgerovi Ladislav Kostohryz, všemi přezdívaný jako Kosťa. Před odrazovou zdí se podařilo dokončit antukový povrch, takže pinkat do zdi lze z obou stran. Protože se ukázalo, že na 4 kurty ani dvě studny v parném létě nestačí, už tak složitý vodovodní systém doplnila ještě přečerpávací nádrž. Slouží jako vodojem.

Koncem roku se firma S+Stav pustila do hrubé stavby klubovny! Buňka sloužící jako klubovna tedy putovala opět po několika letech na své "původní" místo, druhá byla odvezena.

V mistrovských soutěžích se nejlépe vedlo týmu B, který po velmi nadějných jasně vyhraných prvních zápasech nakonec skončil na 5. místě tabulky. A týmu se bohužel nepodařilo udržet v elitní 2. třídě, a protože neuspěl ani v podzimní baráži, spadl o soutěž níž. Dalo se tedy čekat, že napřesrok uvidíme na našich kurtech domácí derby oddílových družstev A a B. Družstvo mladších žáků sbíralo zkušenosti a zůstalo na chvostu tabulky.

V individuálních soutěžích velký úspěch zaznamenali Tomáš Burger a Miran Švehlík. Na okresním přeboru v Řevnicích se Tomáš dostal do finále dvouhry a spolu s Miranem i do závěrečných bojů čtyřhry.

Na závěr sezóny jsme nezapomněli zorganizovat tradičně netradiční turnaj. Zvítězili v něm Miran Švehlík (v mužích) a Eva Kratochvílová (v ženách).